Svátost křtu

Proč je křest pro člověka důležitý? „Ježíš odpověděl: „Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího“ (Jan 3,5).

Křest je vstupní branou do celého křesťanského života, člověk se stává členem společenství – církve. Získává tak okruh přátel, Boží rodinu, která ho bude navždy doprovázet. Křest nás spojuje s Ježíšem. Je to první krok v křesťanském životě. Přijmout svátost křtu může každý, dítě i dospělý. „Kdo je křesťanem, je nové stvoření, staré pominulo, hle, je tu nové!“ (2 Korintským 5,17). Svátosti křtu předchází rozhodnutí ve víru v Boha. Za děti toto rozhodnutí činí jejich rodiče.

Křtem jsme vysvobozeni z hříchu, jsme očištěni a je nám umožněno vstát z mrtvých k životu, který nikdy nekončí. Proto je křest spojován s ponořením do vody. Voda je symbol života, nového života v Ježíši Kristu. Voda také smývá veškerou špínu, tedy je nám odpuštěn dědičný hřích i všechny ostatní osobní hříchy.

Pokřtěn může být každý. Předpokladem je rozhodnutí pro víru, u dětí je to souhlas rodičů a vidina toho, že dítě má předpoklady, aby vyrůstalo ve víře v Boha.

Před samotným obřadem je třeba provést přípravu. U dospělých se tato příprava nazývá katechumenát a trvá nejméně jeden rok. Při křtu dětí je třeba, aby věřili jeho rodiče a aby se duchovně připravili. Příprava je individuální, vede ji zpravidla kněz farnosti, kde dítě bydlí. Součástí přípravy je i případné vysvětlení jednotlivých úkonů při křestním obřadu.

Významnou osobou pro pokřtěného je jeho kmotr. Je to osoba, kterou si sám zvolí, za dítě ho zvolí jeho rodiče. Povinností kmotra je dbát na duchovní život svého kmotřence (pokřtěného). Kmotr se při obřadu i spolu s rodiči zavazuje, že bude vychovávat pokřtěného ve víře, v lásce k Bohu i k bližnímu. Kmotr se tak společně s rodiči stává jakýmsi vzorem, měl by být duchovně vyspělý a pevný ve víře, aby ji dokázal předat a být pokřtěnému oporou.

Samotný křest se uděluje po zřeknutí se zlého a vyznání víry. Kněz lije na hlavu křtěného svěcenou vodu a „křtí ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“. Dále kněz pomaže křtěného olejem. To symbolizuje skutečnost, že se člověk stal křesťanem, „pomazaným“ Ducha svatého. Dalším znakem souvisejícím se křtem je i přiložení křestní roušky a zapálení svíce od paškálu. Křestní rouška je bílá, symbol čistoty, ale především toho, že pokřtěný se oblékl v Krista. Zapálená svíce pak znázorňuje osvícení pokřtěného, který se stává „světlem světa“.

Jak bylo uvedeno, křest může přijmout každý, dosud nepokřtěný, člověk. Je však třeba, aby všechny zmíněné viditelné úkony měly i ten neviditelný, duchovní rozměr. Křest je totiž začátek života ve víře a je třeba víru v průběhu upevňovat např. dalšími svátostmi nebo obnovením křestního slibu, protože právě ze křtu pramení veškerý křesťanský život.

Pokud chcete přijmout svátost křtu, chcete pokřtít své dítě nebo máte jakýkoli dotaz ohledně svátosti křtu, můžete kontaktovat místní představitele farnosti.

Zpět na stránku Svátosti