Shrnutí výstupů synodálního procesu za brněnskou diecézi
7. května představil biskup Pavel Konzbul výstupy synodálního procesu v naší diecézi. Zapojilo se tísíce věřících z 260 farností, bylo zpracováno 557 dotazníků.
Společným rysem většiny výstupů je vyjádření touhy po autentickém a vřelém společenství, které dokáže přijímat druhé bez posuzování a předsudků. A to jak v rámci farnosti, tak i směrem ke společnosti. Je patrná silná potřeba, aby společné prožívání bohoslužeb dostalo osobnější a hlubší rozměr, aby v rámci nich mohli všichni zažívat, že jsou jejich vítanou součástí. A to i včetně těch, kteří jsou na okraji zájmu nebo jsou ze svátostného života z různých důvodů vyloučeni, zaznívá výrazný apel po individuálním přístupu k takovým lidem.
Dalším velkým tématem je apel k větší transparentnosti, srozumitelnosti, otevřenosti a na-slouchání jak mezi sebou navzájem, mezi kněžími a laiky, tak i v otevřenosti církve ke světu. Z výstupů je patrné, že se nám to ne zcela daří, ale je šance se v této oblasti zlepšovat a těmto dovednostem se cíleně učit.
Účastníci synodálního procesu volají po těsnějším zapojení laiků do chodu církve s vědomím, že kněží je málo a že je potřebujeme pro jejich nepostradatelnou duchovní a pastýřskou roli, nikoli jako úředníky, opraváře, manažery či správce rozpadlých památek. Laici jsou připraveni přijmout spoluzodpovědnost a podílet se na fungování i financování církve, a to především formou transparentních, farností volených pastoračních a ekonomických rad, které nechtějí být pouze „komparzem“ pro farářova rozhodnutí, ale chtějí mít větší podíl na rozhodování a zodpovědnosti. V synodálních výstupech se volá po reformě a očištění církve ve smyslu decentralizace, opuštění od mocenského přístupu, elitářství a klerikalismu, po transparentnosti volby biskupa, průhledném řešení kauz, srozumitelnosti a důvěryhodnosti pro okolí. Taktéž po zdobrovolnění celibátu kněží, zapojení žen do duchovní služby, větší citlivosti vůči lidem na okraji (LGBT, rozvedení). Zároveň je vyjádřena nutnost systematickým a oslovujícím vzděláváním předávat víru mladým generacím a zachovat skutečné základy víry, na kterých církev stojí, aby nedošlo k jejímu rozštěpení či odklonu od toho, co s námi zamýšlí Kristus, ale zároveň nelpět na formě, která nás od tohoto ideálu vzdaluje.
Účastníci jsou si však vědomi důležitosti práce a spoluutváření společenství na místní úrovni, bez kterých není žádná skutečná reforma možná: „Jaké budou naše farnosti, taková bude celá církev.“
synoda-Brno