Svátost pomazání nemocných

„Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného.“ (List Jakubův 5, 14-15)

Nemoc je součástí života. Každý se s ní setká v různé míře a závažnosti. Bible nám ale ukazuje, že ani v nemoci a utrpení nezůstáváme sami. Ježíš je s námi. Nemoc pak může napomáhat k větší zralosti a zaměření se na podstatné věci v životě.

Svátost pomazání nemocných nás posiluje, abychom utrpení a nemoc dokázali snášet. Je opakující se, tedy ji osoba může přijmout i několikrát. Jde o duchovní posilu v nemoci, ale může působit i jako lék pro tělo. Pokud je uzdravení Boží vůlí, může po přijetí svátosti pomazání nemocných dojít k výrazné zdravotní změně. Svátost však působí především útěchu, pokoj, vnitřní duševní klid pro boj s nemocí a dává nemocnému odvahu.

Svátost pomazání nemocných dnes není vnímáno jako poslední pomazání. Mohou ji přijmout nemocní, lidé před operací, ti, co se ocitli v nebezpečí smrti, ženy před porodem, lidé, kteří slábnou věkem (po dosažení 60 let se doporučuje přijímat svátost každoročně). Svátost uděluje kněz, tak jak je psané ve výše uvedeném citátu – maže nemocného olejem a modlí se.

Od svátosti pomazání nemocných je třeba odlišit viatikum – svaté přijímání, které je pro ty, co se chystají opustit pozemský život.

Svátost pomazání nemocných je možné přijmout kdykoli na požádání. Není třeba se dostavit do kostela. Nemocný může být v nemocnici, ve svém domě atd. Svátost lze přijmout i hromadně v kostele, konkrétní termín bude uveden v sekci „Články„.

Nemoc může být v některých případech natolik vážná, že nemocný není schopný domluvit si svátost pomazání nemocných sám. Je dobré, aby rodina a další blízké osoby podporovali nemocného v přijetí svátosti a pomáhali mu při organizaci. Při pomazání nemocných se také mohou účastnit a modlit se společně.